Porcupine Tree

[jakarl]

Britská rocková multižánrová skupina, jejíž vlivy sahají od progresivního rocku a art-rocku až k modernímu metalu. Hlavní postavou a zakládajícím členem je Steven Wilson, jenž se angažuje i v projektech Blackfield nebo No-Man.

studiová diskografie:
* On the Sunday of Life (1991)
* Up the Downstair (1993)
* The Sky Moves Sideways (1995)
* Signify (1996)
* Stupid Dream (1999)
* Lightbulb Sun (2000)
* In Absentia (2002)
* Deadwing (2005)
* Fear of a Blank Planet (2007)
* The Incident (2009)

živé nahrávky:
* Coma Divine - Recorded Live in Rome (1997)
* Warszawa (2004)
* Rockpalast (2006)

členové:
* Steven Wilson
* Richard Barbieri
* Colin Edwin
* Gavin Harrison
* John Wesley (jen při koncertech)



http://www.myspace.com/porcupinetree



info:

Kód: Vybrat vše

http://www.spark-rockmagazine.cz/article.php?rid=144&cid=12158&issue=125&article=porcupine-tree

[Alexandr]

Tak tyhle Brity opravdu hodně můžu. V celé jejich tvorbě asi nenajdu album které by se mi nelíbilo, jen Deadwing je tak trochu-no prostě si je pouštím méně .

Začal jsem albem In Absentia, které mně naprosto dostalo. Skladby jako Blackest Eyes, Trains nebo Collapse the Light Into Earth(moje srdcovka ) se mi vryly do paměti a jen stěží na ně zapomenu(pokud se to vůbec někdy stane ).

Jako další jsem se dostal k již zmíněnému Deadwing které moc neposlouchám, nicméně i zde se najdou hezké skladby-například Lazarus.

Dalším setkáním s PT bylo Fear of a Blank Planet kde je cítit příklon spíše k rockovosti a ubyla atmosféra starších alb, což mně zpočátku trochu zklamalo, ale v poslední době mu začínám přicházet na chuť.

Nesmím zapomenout na album Lightbulb Sun které mně popohnalo k tomu, abych se poohlédl i po zbytku jejich diskografie.

Docela nedávno jsem se seznámil s prvními alby- Up the
Downstair a The Sky Moves Sideways ,které pro mně byly sice překvapením, ale velmi příjemným(více se o nich rozepisovat nebudu, neboť je znám, jak už jsem psal, zatím jen krátce).

Dále se k mé sbírce přidala deska s názvem Signify, která je (rovněž velmi povedenou) spojnicí mezi starou tvorbou a tím co hrají dnes.

Nakonec se dostávám k mému asi nejoblíbenějšímu albu PT-Stupid Dream. Znám ho už déle, ale nechal jsem si ho až nakonec z již zmíněného důvodu . Zpočátku mně tento počin ničím moc neoslovil, časem se mi ale "vrylo pod kůži" a prodralo se až na vrchol. Působí zde na nás(zpočátku méně postřehnutelná) docela depresivní nálada doprovázená odpovídajícími texty a která vyvrcholí závěrem alba-skladbou Stop Swimming po jejímž dohrání a při správné náladě občas opravdu přicházím k myšlence vše zkoncovat podobně jako "hlavní aktér" textu.
Stačí

snad to není moc nepřehledné

[jakarl]

krásně jsi to popsal.
moje nejoblíbenější album je Fear of a Blank Planet

[Melaniiee]

I když musím přiznat, že je naposlouchané opravdu nemám a slyšela jsem všehovšudy tři alba, tak dávám přednost spíše Blackfield. Ty určitě doporučuju.

[Alexandr]

Blackfield jsem ještě neslyšel

[Altariel]

Ano, také preferuji Blackfield. Porcupine Tree mě občas nudí.

[Alexandr]

Máte smůlu...mně se prostě líbí Porcupine Tree a hotovo

[Altariel]

Však my ti to nebereme;) Sto lidí, sto chutí, dvě stě uší:-)

[sporilov]

PT si občas pustím. Mě se od nich líbí pecka The Sound Of Muzak.

[Matajon]

Ano, také preferuji Blackfield. Porcupine Tree mě občas nudí.

Barbare