Vaše vlastní literární tvorba

Máte nějaké své oblíbené knihy či spisovatele? Zde si o nich můžete popovídat.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Lopez
Příspěvky: 1080
Registrován: sob 31. kvě 2008 20:52:04
Kontaktovat uživatele:

Re: Vaše vlastní literární tvorba

Příspěvek od Lopez » úte 15. čer 2010 15:40:14

Kód: Vybrat vše

Pod temným příkrovem

Pod temným příkrovem noci leží srdce,
kterému již není pomoci.
Jeho náplň černá jest,
už nikdy jej nebude láska vést.

Leží tam samo obehnané hradbou,
jež tvořena je smutkem a zlobou.
Smutkem krutým, jež i tlukot zastaví,
zlobou nezměrnou, jež při pohledu zamrazí.

Možná někdy bilo v lidské hrudi,
možná lidské nebylo ni.
Žádná krása skryta v něm již není,
tohle srdce již nikdy nic neuzdraví.

Skončila ta touha, skončilo to snění,
zůstala jen černota nesnesitelného bytí.
Jen to málo co k ukojení potřeb stačí,
avšak krásy života už nezakusí.
Kolikrat musi člověk zemřít, aby si vubec uvědomil, že žije.

Uživatelský avatar
Hans Wydle
Příspěvky: 1216
Registrován: stř 26. kvě 2010 14:18:22

Re: Vaše vlastní literární tvorba

Příspěvek od Hans Wydle » pát 24. čer 2011 19:33:23

http://www.averzum.blog.cz
Píšu věci ta jak je cítím, moje básně nejsou nic moc, ale beru je jako přínos pro sebe samotného.
Unesl jsem strachu tuny
odešel jsem v černý svět
rány bičem od fortuny
nevrátím se nikdy zpět.
http://www.averzum.blog.cz
http://bandzone.cz/averzus
PES JE VÁLKA!

Uživatelský avatar
Nokturrnus
Příspěvky: 2482
Registrován: pon 18. kvě 2009 5:10:19
Kontaktovat uživatele:

Re: Vaše vlastní literární tvorba

Příspěvek od Nokturrnus » pon 27. čer 2011 8:12:29

Páči sa mi tematické zameranie tvojich básní. Akurát niektoré básne mi prídu trochu úsmevné. :-DD
Obrázek
Nechovám k ľuďom nenávisť, len sa cítim lepšie, keď nie sú navôkol.

Uživatelský avatar
Hans Wydle
Příspěvky: 1216
Registrován: stř 26. kvě 2010 14:18:22

Re: Vaše vlastní literární tvorba

Příspěvek od Hans Wydle » pon 27. čer 2011 16:20:06

Nějak to mixuju podle nálady :-D
Unesl jsem strachu tuny
odešel jsem v černý svět
rány bičem od fortuny
nevrátím se nikdy zpět.
http://www.averzum.blog.cz
http://bandzone.cz/averzus
PES JE VÁLKA!

Uživatelský avatar
Médea
Příspěvky: 3560
Registrován: pát 05. čer 2009 21:57:12
Kontaktovat uživatele:

Re: Vaše vlastní literární tvorba

Příspěvek od Médea » sob 27. srp 2011 9:25:49

Už mě nebaví jen dohadovat se o vlivu Superstár na degeneraci vkusu a myšlení společnosti :kuksemkuktam: ( :rofl: ) a napsala jsem rovnou fantasy povídku, nebo co to je. :ninja:
Tak kdyby se někdo hodně nudil...
(Rozhodilo mi to tady trošku řádky a omluvte případné chyby.)
UPOZORNĚNÍ: Nevhodné pro osoby mladší 12-ti let i všechny ostatní věkové kategorie!
Skutečnost se zakládá na příběhu a veškerá nahodilost není čistě jen podobná.


Rozhodli se, že lidsvo bude zničeno. Nevede je nenávist, jen strach. Je teoreticky možné uprostřed zuřící bouře nechat rozestoupit nebesa, vyjevit lidem něco jako boha, třeba právě tak, jak si ho asi nejčastěji představují, nějakého mužného stařešinu. Prakticky to nejde. Lidé mohou mít tendenci si myslet, že když to někdo umí, tak si prostě může měnit vodu ve víno, kdy a v jakém množství se mu zachce.
Měnit vlastnosti hmoty stojí velké množství energie. Teatrálně otevřít oblohu celého světa a všem jasně říci, co mají a nemají dělat, aby nemuseli být zlikvidováni, by bylo hodně náročné.
Vzhledem k tomu, jací lidé jsou, by ani to nezabralo nadlouho a opakovat něco takového každou generaci je zhola nemožné. Ještě mnohem náročnější by pak bylo vyjevit se všem ve spánku, či způsobit halucinaci.
Mnohem jednodušší je prostá likvidace, úspěšnost zaručena.
Však se tak nestane poprvé a to ani zde, ač není snadné ničit, ne pro ně.

Je to už mohutný kus času i pro ně, od vyhubení draků. Důvod byl stejný, přerostli a začali být nebezpeční, stejně jako lidé. Oni zas trochu jinak. Lidé draky nezažili a přesto je znali. Mnoho o nich slyšeli. Znali z vyprávění jejich podobu a sílu. Přesto, že je museli pobít, mluvili o nich před lidmi s respektem a někteří z nich i s láskou.
Novodobí lidé draky přejmenovali, moderně, vědecky. Z draků a rytířů zůstaly jen pohádky pro děti, rozumní dospělí lidé těm povídačkám nevěří. Draci, ať už se jejich kostem bude říkat jakkoli, žili a jsou i oni rytíři, ne ti lidští, středověcí, ti s tím mají společného pramálo.

Přesto, že ostatní už dávno raději odešli, se dobrodruzi ještě snažili lidi přivést k rozumu.
Někteří o sobě mluvili jako o božích synech, či mocných kouzelnících. To, co chtěli lidem říci, se však jen těžko vyjadřuje lidským prostředkem komunikace. Jejich slova byla špatně vyslovena, pochopena, překroucena a zneužita. Výsledky buď žádné, nebo zcela mizivé.
Přibylo jen lidských šejdířů a falešných proroků, hlásajících to, co jim bylo milo, buď z pomatení smyslů, či v honbě za ziskem. Ač dobrodruzi v této marné snaze ustali, falešných proroků už neubylo.

Našli se i jiní dobrodruzi, rozhodnuti na to jít od lesa. Nesnažili se lidem říkat kým jsou, pokoušeli se dostat ke kormidlu a změnit lidstvo i bez víry v něco, co by většina stejně nebyla schopna nikdy plně pochopit. I oni však většinou brzy vzdali, i je stála tato snaha mnoho sil a nejednou si odnesli i velké rozčarování, způsobené lidskými jedinci, kterým dovolili příliš se přiblížit.
Vraceli se naprosto zlomeni.

Někteří se dopouští tragických chyb a stíhají je tresty. Ten nejkrutější si vysloužila jedna z bytostí,
které se o to lidstvo změnit pokusili snad již definitivně jako poslední. Budu je dále nazývat Ženou a Koněm, protože zde měli tuto podobu. Není to nedostatkem fantazie autora a jména by se dala snadno vymyslet. Smyšlená jména jsou však lží a pravá uvést nemohu. Jestli existovala bytost jménem Satan, tak by vám asi hodně rázně vysvětlila moc jmen. Kdo ho zná, může bytost volat, či jinak obtěžovat. Je to vlastně krom jiného email a když ho zná moc otrapů, je lepší ho změnit. Existoval-li tedy Satan, pak se asi dávno jmenuje raději jinak.

Záležitost ohledně chybějících jmen vysvětlena a teď vás možná napadá, proč zrovna žena a kůň. Tenhle problém je trochu složitější. Je to již několik set lidských let, co se o to pokusili, ženy tehdy měly jiné postavení. Tělo ženy bylo výborným maskováním, převlekem za křehkou květinku - pořádný plevel. Dokázala prorůstat téměř nepostřehnuta a její oči vše směly znát a uši vše slyšet. Žádný z mužů z ní neměl přilišné obavy. Věděla, vládu její muži těch časů snadno že neuznají, měla v plánu stát se šedou eminencí, skryta za dokonalou mužskou marionetu.
O tom však až o chvilku později.

Druhá bytost byla koněm, čím také jiným měla být, než tímto důstojným stálým společníkem. Bývá to celkem obvyklé.
Bytosti totiž často putují ve dvou. Jedna z nich se pak dá označit bojovníkem a druhá zbraní.
Zbraň bez bojovníka, bojovník bez zbraně osamoceni bývají většinou velmi slabí.
Bytosti, jíž byl Kůň, lidé v legendách často popisují slovem anděl, nebo třeba mág. Jako bytost nevznikl, býval smrtelníkem a jeho duše zůstala uchována - motýl zalitý v jantaru.
Onen druh se v blízkosti země zdržoval v minulosti obvzlášť hojně, řada z nich bývala lidmi a tak se s jejich osudem cití i dnes silně spjati.

Jestli býval i Kůň člověkem nevím. Byl to vlastně z polidštěného pohledu věkem moudrý stařec, poslouchající dítě, jež chránil a doprovázel. Ano, první bytost ze všeho nejvíc podobá se právě dítěti. Byla bytostí již od začátku své existence a neznala, až do chvíle kdy přišla, nic ze světa krátce stabilních bytostí. Vlastně jí byl osud lidstva lhostejný, chtěla jen ukázat, že dokáže to, co nedovedl žádný z těch před ní.
Pýcha však nebyla oním proviněním a některým bytostem je poměrně vlastní.

Samotný příběh není dlouhý. Začíná pořádně asi v okamžiku, kdy nemanželská dcera velmi významného muže, vojevůdce dostává od svého otce Koně, v tu chvíli se ve smrtelných tělech potkali ti, jež se potkat měli. Koně onen muž chtěl původně pro svého legitimního potomka, chlapce jménem Josef. Ten mocného muže velmi trápil. Byl to sice chlapec hodný, chytrý i nadmíru krásný, nebyl však zdráv.
Čert ví, co mu bylo, tehdy se tomu říkávalo silná chudokrevnost a lečilo bylinkami. Muž jen nerad, dozrál k moudrému rozhodnutí. To vzácné zvíře věnuje raději holce, co na něm bude rajtovat, než Josífkoj, co se na něm dýl než pár minut neudrží. Brzy na to muž buď umřel, nebo někam daleko odjel, do příběhu již nezasahuje.

Bratr a sestra se mají velmi rádi, jejich láska možná překračuje rámec lásky mezi sourozenci. Minimálně v chlapcově mysli zcela určitě. Své sestře naprosto oddaně věří. Ta si vypůjčí jeho jméno a je-li to třeba i podobu a chlapcova rytířská kariéra jde den za dnem strmě vzhůru. Však mu také dívka slíbí, že se stane vládcem celého světa. Být figurkou však není snadný úkol, je těžké příjmout obdiv, který si nezasluhujete a chlapec nemohl dost dobře chápat, proč to pro něj sestra dělá. Vysvětloval si to tím, že jej miluje a to jediné ho, jak si říkal, drželo při životě a zároveň i těžce sžíralo.

Žena se však duševním stavem svého lidského bratra zrovna moc nezaobírala. Vadit jí začal až bratrův rozmáhající se alkoholismus. Lidé měli znát dokonalého, krásného, moudrého, charismatického, všemi milovaného vládce a ne kořalu. Pak však Ženě začal být náhle celkem ukradený i jeho problém s alkoholem. Něco se totiž stalo, někdo se totiž někde objevil. Zní to dost zmateně a neurčitě. Je to zmatené a neurčité. Ta věc byla vymazána. Na její existenci usuzuji pouze dle prázdného místa, které zůstává, je-li něco vymazáno.

Býval to starý dobrý zvyk i u dávných lidských národů vymazat jména a tváře těch, co mají být zapomenuti.
Zde jsou lvi. Mohu tedy jen hádat, že se Žena do někoho zamilovala a byla jím posedlá tak moc, že jí vše ostatní přestalo zajímat. Možná to nebyla láska, mohla to být i nenávist, co jí zcela zastínilo mysl. Sázím však na lásku, tedy spíš nekriticky zaslepenou zamilovanost.
Ať to však bylo, co chtělo, šla za tím, chtěla za tím jít, i přes destrukci svého lidského těla. Koně si pochopitelně plánovala vzít sebou. Lidsvo s ním zachrání někdy jindy, nebo ať si ho zachrání někdo jiný.

Rozhodli, že musí být potrestána. Černá a ledově mrazivá je mlha, po tom, co kdysi bylo, po tom, co možná milovala, možná nenáviděla, spíš milovala. Mlha, která má mysl mučit tím, že něčím bývala, něčím co možná stále ještě někde je. Toť jen první část trestu.

Trest bývá trojí a jeho druhá část je podobně nemilá .
Napíši slova výkřik a krev, ale nesmíte si představit lidský výkřik ani krev, jen jsou věci, pro které se slova hledají opravdu stěží. Výkřik toho okamžiku prochází vší hmotou, prostorem i časem. Je to nekonečný výkřik bojovníka, jedinou ranou zbaveného rukou držících zbraň. Bojovník i zbraň krvácí, přeruší-li se jejich pouto, jejich nekonečný dialog. Je to vykřik mocného bojovnika, který se v jediném okamžiku stal někým, kdo si najednou sám neutře zadek a sám sebe teď nemůže zbavit ani utrpení takového života.
Celý tento odstavec byl pouze metaforou. Není možnost lépe situaci popsat, i kdyby se o to pokoušel mistr slova, jimž nejsem. Hledat v jazyce primitivních indiánů vhodný název pro dálkové ovládání k vratům od garáže, či líčit jim uprostřed pralesa, jak funguje satelit, bude snad trefným srovnáním onoho nemožného. Už popsat jim sklo, kov a umělou hmotu, pokud je nikdy neviděli, tak aby zcela pochopili, není možné.

Pro lepší písemné znázornění třetí části trestu pak uvedu jeden příběh.
Nevím, zda se stal, či nestal. Domnívám se, že stal, protože většina starých příběhů je pravdivá.
Mělo se to odehrát před několika tisíci lety lidského času. V těch dobách přicházeli celkem často a mnohé z lidských bytostí brali za sobě rovné.

Tehdy jedna z nich našla zalíbení v jednom mladém králi. Vybavena lepím tělem ženy přišla s dohodou. Pokud chce, může být jeho, jen nesmí svou mocí nikdy mařit, co bude konat, ať se mu to bude líbit sebeméně, on smrtelník nemá právo mařit, čemu nerozumí. Zradí-li její důvěru, odejde a již se neshledají.
Žili polu šťastně a královně se brzy narodilo děťátko. Ta jej však hned po porodu zabíjí. Král je nešťěstím bez sebe, ale věří v důvod toho činu. To samé se opakuje i příští rok. Král opět nezasahuje. Při třetím porodu však své ženě dítě vezme a odmítne vydat. Královna svého muže opouští, zemře, vrací se, synek mu zůstane. Král se o něj stará, jak dovede nejlépe, jeho syn však není z tohoto světa, je jednou z bytostí, které se narodily v lidské podobě za trest a zcela bez schopností. Chlapec mezi lidmi nesmírně trpí.
Jeho otec se znovu ožení. Nevlastní matka však chce mít na trůnu své syny a král je nešťastný. Chlapec se trůnu vzdá. Není člověk a lidská touha po moci mu je cizí. Maceše to však je málo, obává se, že chlapec bude mít jednou své syny, ti začnou uplatňovat oprávněné vladařské nároky a vzniknou nepokoje. Král je opět nešťastný a syn, aby jej potěšil, se nechá raději vykastrovat. Jeho bratři, mezi než se zem rozdělí, jsou nezvedení ignoranti. On je však chrání
a pomáhá jim. Když vlastní hloupostí zahynou, stará se o jejich děti. I to jsou hlupáci a vedou spolu rozbroje o království a moc. Žije a trápí se v lidském těle velmi dlouho. Ač ho lidé neskutečně zraňuji, naučí se mít je rád. Důvod proč mezi lidmi tolik trpí?
Nejedná se ani o jeho vlastní bolest, záleží mu na nich, to jejich bolest intenzivně cítí .
Takový je trest třetí. Cítit pád těch, které mohla zachránit.

Není od věci také objasnit, co vlastně udělala. O Josefovi nebylo tolik psáno jen zbůhdarma. Mezi bytostmi jsou totiž určité věci posvátné. V lidském jazyce by se daly tyto zákony nazvat pouty. Zabraňují podvodům a zneužítí důvěry, slabosti, lehkomyslnosti, hlouposti, či dokonce lásky.
Pomyslná obžaloba v tomto konkrétním případě by zněla asi takto:
Připoutá-li nějaká bytost vědomě bytost jinou, nezaleží pak na tom, je-li jedna mocným bojovníkem a druhá pouhý smrtelník. Zrada jest neomluvitelná. Připoutá-li ji, je-li tato odevzdána, závisí-li životem, dá-li této nějaký slib, pak musí stůj co stůj snažit se tomuto dostát.
A tak se nestalo.

Zrada je jedním z nejhorších zločinů. Veškeré zákony pout se nesmí svévolně porušit. Mezi lidmi zákony nejsou a ti tak mnohdy zcela ničí druhé naprosto beztrestně.
Lidé jsou nebezpeční.

Od výkřiku se i nejvíc nerozumní dobrodruzi, jimž nevadí mrhat energii, drží raději dál. Odrazují je i příběhy jiných, co neuspěli. Odrazuje je ta neproniknutelná temnota mlhy jednou smazaného, je v ní skryto totiž něco lidského, lidsky zrádného, co přimělo zradit a na dlouhý čas odepsalo i bojovníka s jednou z nejmocnějších zbraní a oni to cítí.
Zbývá jen čekat na rytíře. Však bláhové si myslet, že je oko člověka postřehne.
To je konec.

Uživatelský avatar
PeopleShit
Příspěvky: 1890
Registrován: pon 21. úno 2011 17:21:08
Kontaktovat uživatele:

Re: Vaše vlastní literární tvorba

Příspěvek od PeopleShit » ned 28. srp 2011 12:36:20

Hans Wydle píše:http://www.averzum.blog.cz
Píšu věci ta jak je cítím, moje básně nejsou nic moc, ale beru je jako přínos pro sebe samotného.


Tak jsem to projel a musím říct, že básně jako Traktorista, Kanál nebo Hajzlák jsou opravdu geniální. :ano: :lol:

Uživatelský avatar
ancq
Příspěvky: 858
Registrován: úte 20. srp 2013 21:49:57
Kontaktovat uživatele:

Re: Vaše vlastní literární tvorba

Příspěvek od ancq » stř 04. zář 2013 19:54:51

what the hell.. dam sem nieco od seba:

Kód: Vybrat vše

Bolo. Aj nebolo. Niečo ostalo poškodené. Bolo počuť krik, zaprisahávanie, kovový zvuk. Ale nič sa nezmenilo, navôkol ostalo sivé a rovnaké ako predtým. Ale vnútorný pocit tu stále bol. Vnútorná potreba niečo vedieť. Niečo tušil. Ako ty. Aj ty tušíš v kúte svojej izby, svojho mozgového priečinku bez názvu. Tváriš sa, že nevieš nič. A možno len nechceš vedieť. Možno vieš a netušíš. On vedel, tušil, bál sa. Padal dlhú dobu, bez možnosti návratu. Dopadol na dno. Možno sa mu len priblížil na vzdialenosť dlhého nechta na palci pravej nohy. Našiel, čo hľadal, a zmenil sa. Ale nie všetci boli ako on. Nie všetci sú ako on. nutnosť použitia budúceho času zatiaľ pomaly vyprchávala cez kľúčovú dierku kamrlíka v tvojom bezmennom mozgu. Ako bezmenné všetko v tvojom živote. Hľadáš jeho význam, vidíš významy iných tvorov, plaziacich sa okolo teba. ale tvoj sa ti vzďaľuje, uteká. Vidíš len koniec jeho dlhého kabáta, pričom on sám sa stráca v tmavej uličke. Presne v tej, ktorej sa bojíš. Neplatíš mýto. Nepustí sa do nej, on – drak, strážca. Len blúdiš dole-hore po prázdnom nábreží a čajky ti ohlodávajú temeno. Nevnímaš. Prebuď sa! Veď ty si ja. Nesnívaj moje prežívanie. Ži, ak vieš!
:bm:

Uživatelský avatar
silmarill
Příspěvky: 3260
Registrován: ned 17. dub 2011 9:25:03
Kontaktovat uživatele:

Re: Vaše vlastní literární tvorba

Příspěvek od silmarill » stř 04. zář 2013 20:50:42

nechápem tomu :-/
a nemá to NIČ spoločné s tým, že som sedliak z dediny.
ZX-80 Quad Core
4kB RAM DDR4

Uživatelský avatar
ancq
Příspěvky: 858
Registrován: úte 20. srp 2013 21:49:57
Kontaktovat uživatele:

Re: Vaše vlastní literární tvorba

Příspěvek od ancq » stř 04. zář 2013 22:27:22

8-)
:bm:

Uživatelský avatar
Ayraëth
Příspěvky: 73
Registrován: sob 03. srp 2013 12:59:38

Re: Vaše vlastní literární tvorba

Příspěvek od Ayraëth » sob 14. zář 2013 21:10:28

Po době temnoty mysli přišla vzácná inspirace a já se (s neuhasínající temnotou mysli, ovšem) ponořil do psaní.

The Blackwater Park je řekl bych velmi krátká lyricko-epická povídka, přesto mi každá stránka trvala věčnost. Lyrická vlastnost povídky přináší nutná omezení, například potenciálně těžko srozumitelný text, kdokoli si ho může představit jinak (taky to může bejt zapříčiněný mojí nezkušeností) a může mu uniknout opravdový děj, kolem kterého se atmosféra a nálada ovíjí a kráčí s ním bok po boku. A navíc je to dost obtížná disciplína a já se obávám silné nedokonalosti, přesto rád přijmu vaší kritiku.

Samozřejmě jste si všichni všimli podobnosti mezi jménem povídky a názvem jistého alba. Právě tohle album jisté švédské kapely mě inspirovalo a každá kapitola má název skladby... Někdy jsem použil část nálady a atmosféry textu písně, někdy jsem překroutil význam pro vlastní účely a někdy jsem už jenom (bohužel) přizpůsobil kapitolu názvu, protože příběh se vyvíjí tak, že to už nemůžu (ani tim nejbrutálnějším způsobem) překroutit na interpretaci textu.

...radujte se přátelé, každý den přidám jednu "kapitolu," která má délku méně než jedné stránky, takže je pro čtenáře časově výborně stravitelná. Už to mám prakticky napsaný, takže se nemusíte bát, že po druhý kapitole skončim a nic nebude.
Dotáhnu to až do hořkýho konce...

I
Leper Affinity

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti