Styl: Avant-garde/Experimental/Progressive, Black Metal (early)

Texty: Pagan, Nature (early) Personal, Philosophy (later)

Země původu: Norway (Kristiansand)

Členové:
Jan Kenneth ``Transit`` Transeth - Vocals
Synne Diana Soprana (Synne ``Soprana`` Larsen) - Female Vocals
Bjřrn ``Berserk`` Hĺrstad - Guitars
Christian ``X`` Botteri - Guitars
Christer Cederberg - Guitars
Oddvar A:M - Guitars
Christopher ``C:M.`` Botteri - Bass
Anders Kobro - Drums

Diskografie:
Isle of Men Demo, 1993
Rehearsal Demo, 1993
Heart of the Ages Full-length, 1995
White Rabbit Single, 1996
A Return to the Isle of Men Demo, 1996
Omnio Full-length, 1997
Let There Be More Light Single, 1998
Strange In Stereo Full-length, 1999
Epitaph Single, 2000
Three Times Seven on a Pilgrimage Best of/Compilation, 2000
LiveAtTheCaledonienHall Live album, 2003

Ukázky:
http://www.myspace.com/INTHEWOODS666

Jedna z nejzajímavějších norských kapel, začínající v black metalu a později každou deskou směřující do jiných zákoutí.
Jen dodám, že někteří členové, po ukončení činnosti In the Woods..., vzkřísili dříve death metalo Green Carnation. Ale nehráli již DM, nýbrž se stali hudebními pokračovateli In The Woods....
A dle mého názoru je jejich live dvojalbum, tím nejlepším, co kdy v rámci koncertů bylo kdy vydáno.

K tomuto snad je jediné slovo: NÁDHERA!!!

Ad Green Carnation - Asi jedna z mých třech nejoblíbenějších kapel! Jdu jim udělat topic.

proč to není v avant-gardě??

Taky si teď říkám. Takže, s dovolením, přesunuju z "Těžko zařaditelné" do "Avantgarde metal"...
Kdyby to někomu vadilo, tak ať se ozve...

In the Woods... jsou jedna z mých nejoblíbenějších skupin Miluju tu atmosféru.
Musím zmínit album Three Times Seven on a Pilgrimage kde je ta atmosféra opravdu strhující - hlavně songy Karmakosmik, Epitaph a Empty Room. Opravdu síla.
Nelze popsat, musí se poslechnout

Album HEart of the Ages už nějakou tu dobu mám na disku, ale až poslední dobou jsem si jej velmi oblíbil. Dle mého názoru jedna z nejlepších desek koketující s black metalem. Obstaral jsem si taky řadyvky Omnio, které je taktéž výborné (geniální kompozice, vokální party, atmosféra) a poslední počin Strange In Stereo, co by hlavně avantgardní počin, ale naprosto neotřelý a dokonalý!
Musím souhlasit, že se jedná určitě o jednu z nejzajímavějších norských uskupení.

Tak já se k ITW... taky vyjádřím po nějakém čase, to úvodní okouzlení tak nějak vyprchalo, jeden čas se mi líbili hrozně moc, hlavně tedy Three Times Seven on a Pilgrimage, ale po krátké době mě jejich hudba dost omrzela a oposlouchala se. Teď už mi na disku zůstává akorát jejich debut, který si stejně skoro vůbec nepouštím, a když už, tak hlavně jen úvodní skladbu, která se mi pořád dost líbí.

Moander: Jestli se ti tolik líbí, tak rozhodně vyzkoušej ten jejich koncert :)

Tak já se taky vyjádřím po čase
Taky už je teď tolik neposlouchám, ale to nic nemění na tom, že je to ve své oblasti (BM) stále absolutní špička, kterou jen těžko něco dokáže překročit... Samozřejmě... nic se ale nedá poslouchat donekonečna... Avšak když si je někdy výjměčně pustím, je to skvělé odreagování od "současnosti" - pro mě je to meditace...

kh: Díky za tip, určitě vyzkouším. Tak nějak se stejně chystám sehnat si všechno...

A souhlasím s Nihilistem, že ITW... patří ve své oblasti k absolutní špičce. Sice to prvotní okouzlení je vždy brát trochu s rezervou, ale tady si troufnu říct, že se mi jen tak rychle neoposlouchají a zůstanou mezi tím velmi zajímavým uskupením co jsem kdy měl tu čest poznat.

spicka